On to napsal už Šalomoun v knize Přísloví: pouštěj chléb svůj po vodě, po dnech mnohých navrátí se k tobě.

Když jsem vozil děti do školy, tak jsem jezdil autem do práce v tu nejblbější dobu. Od školy výjezd na hlavní - a vždycky potěšilo, když mě někdo pustil. Ale nejlepší začátek dne byl, když o kus dál jsem zase já někoho z vedlejší pustil, pak to ráno bylo mnohem příjemnější.

Taky mě občas napadlo a to zcela obecně a nejen u parkovačky,když ty tak proč né já, ale přešlo to